ATP Monte Carlo
Název: Monte-Carlo Rolex Masters
Kategorie: ATP World Tour Masters 1000
Povrch: Red clay
Míče: Dunlop Fort Clay Court
Počasí: link
Podmínky na turnaji v Monte Carlu patří tradičně mezi ty úplně nejpomalejší, se kterými se hráči během roku mohou na turnajích setkat. Na vině je kombinace velmi pomalého povrchu a chladného a deštivého počasí, nicméně předpověď pro následujících 14 dní vypadá velmi pozitivně, především co se deště týče, takže by se mohlo jednat o jeden z rychlejších ročníků (v globálu však půjde stále o pomalé antukové podmínky). Je tedy logické, že klíčem k úspěchu v Monte Carlu je především konzistence, pohyb, obrana, taktika a schopnost budovat výměny. Naopak hra založená na hrubé síle, servisu či jednoduchý tenis na několik málo úderu se prosazují velmi složitě. Třeba z klasických big serverů má na turnaji pozitivní bilanci snad pouze Querrey (3-1), který při své jediné účasti v roce 2008 došel do čtvrtfinále, naopak Karlovic zde v tomtéž roce odehrál jediný zápas na okruhu ATP v kariéře, ve kterém nezaznamenal ani jedno eso. Účast Novaka Djokovice na turnaji stále není potvrzena a stav zraněného kotníku má prověřit dnešní exhibiční utkání s Andy Murrayem. Kromě něj si pozornost zaslouží dva hráči s divokou kartou: 1) Del Potro při svých dvou účastech v Monte Carlu vyhrál jediný zápas a jeho poslední překvapivá prohra s Kamkem v Miami byla údajně dílem nějaký osobních/rodinných problémů, 2) Isner na turnaji nikdy nestartoval a divokou kartu přijal i přesto, že je stále účastníkem turnaje v Houstonu. Za posledních 10 let se stalo pouze třikrát, aby se finalista z Houstonu objevil následující týden v Monte Carlu - loni Monaco skrečoval v 1. kole, ve stejné fázi skončil i Hewitt v roce 2009 a Haas v roce 2004 prohrál ve 2. kole. Jinak si na tohle časově a cestovatelsky náročné kombo nikdo netroufnul.
Hráči s (překvapivě) negativní kariérní bilancí na turnaji:
Lopez F. (4-10), Stepanek (4-9), Stakhovsky (0-4), Mayer F. (2-6), Youzhny (6-9), Monfils (3-6), Granollers (3-5), Bellucci (2-4), Melzer (5-7), Cilic (5-6), Monaco (4-5), Mahut (2-5), Roger-Vasselin (2-5), Kubot (0-3), Chardy (0-3), Anderson (0-2), Istomin (0-2)
bylo by dobré, kdyby si autor věnoval i odskokům, když už se věnuje rychlosti povrchů, podle mě to je odně důležitý faktor :-)
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
OdpovědětVymazatano je to dulezity faktor,ale HU se o nem samozrejme zminuje v drtive vetsine pripadu,tady se nezminil,ale je to klasicka antuka v MC a tudiz jsou vysoke,klasika pro antukare
OdpovědětVymazatAno, ale co to dát i do té tabulky, jestli to teda vůbec nějak jde ? Třeba v Cinncinati to byl důležitý prvek ve hře Kevina Andersona, který zjevně z vyších odskoků profituje na servisu, jak už ostatně i HU psal :-)
OdpovědětVymazatRychlost povrchu a výška odskoku jsou vlastně dva různé názvy pro stejnou věc - pro tření, které na míček působí při kontaktu s kurtem. Pokud je kurt hladký, míček se odrazí v úhlu, ve kterém přiletěl a prakticky neztratí rychlost. Pokud je však kurt měkký jako třeba antuka, míček se o něj zpomalí, ale protože ve fyzice se žádná energie nemůže jen tak ztratit, přenese se do horizontálního pohybu a vznikne tak vyšší odskok. Pro nějaké číselné vyjádření odskoků by však byla třeba data z jestřábích ok, což je jediný způsob, jak získat výšku odskoku v závislosti na různých trajektoriích letu. Bohužel nic takového k dispozici není, proto je s odskokem třeba pracovat pouze subjektivně z vyjádření hráčů, s ohledem na typy hráčů, kterým se na daném povrchu daří, příp. sledováním zápasů, byť úhly kamer nejsou zrovna ideální. Konkrétně v případě antuky je pro výšku odskoku velmi důležitý i vliv okolních podmínek, protože jeden a ten samý antukový kurt bude mít znatelně nižší odskok po dešti v 15°C než v 30°C na suchém kurtu.
OdpovědětVymazatděkuji za odpověď :-)
OdpovědětVymazat